Čundr 11 - Česká Kanada - červen 2010

účast - Hanz, Šmoula, Baz, Dargo

autor - Baz

Tímhle čundrem jsme v našem kompletním složení provandrovali celou Českou Kanadu a na závěr navštívili Šmouly známého z mládí na Lipně. Vláčkem jsme se přesunuli z Prahy do Slavonic, kde jsme na chvíli zakotvili v místní hospůdce, kde jsme od milé mladé šenkýřky získali mnoho cenných informací o našem dalším postupu, bivacích atd. Po pár pivkách (Hanz zkrápěl dle dětenického slangu "chcanky pro řidiče") jsme pokračovali směrem na Staré Město pod Landštejnem. Po cca 5 km za Slavonicemi jsme si prohlédli skanzen čs. opevnění z 2. světové války a po dalším cca 1 km jsme zabivakovali u nádherného rybníku. Nádhernost tohoto místa podpořil i Šmoula, kterého jsme s Hanzem poprvé v životě viděli v rouše Adamově - a to ve chvíli, kdy i on se odhodlal vykoupat - byl to pohled pro bohy !!! Další den jsme pokračovali místní krásnou krajinou do Starého Města pod Landštejnem, kde jsme se rozdělili - já se Šmoulou a Dargem jsme dali občerstvení a Hanz si šel hledat místní kešky. Sraz byl na hradu Landštejn, což se povedlo, protože jsme se náhodně potkali kousek pod hradem. Po prohlídce hradu jsme pokračovali cca 2 km po žlutý ke krásnýmu rybníčku, kde jsme zabivakovali (ten rybníček byla Hanzova vzpomínka z mládí). Hanz se tady pokoušel v přírodních podmínkách rozdělat oheň dle starobylých zvyků, leč zůstal se snahou těsně pod vrcholem. No nic - tak příště - Hanz je nezlomnej bojovník !!! Další den jsme pokračovali přes vesničku Blato a pamětihodnost Klášter do vlakové staničky Albeř, odkud jsme se nechali jindřichohradeckou úzkokolejkou zavést do Nové Bystřice. Tady jsme na náměstí poobědvali skvělý ryby v místním pohostinci a pokračovali jsme dál k hotelu Peršlák, který je umístěn kousek od nejsevernějšího bodu Rakouska na území naší republiky. Vzhledem k tomu, že místní krapet změnili značení, tak jsme malinko zabloudili, ale to nevadilo, protože jsme se alespoň prošli kousek Rakouskem, což nám dodalo toho správného pocitu české čundrácké cti. Na Peršláku jsme strávili večer a kousek za Peršlákem jsme v místních hvozdech opět zabivakovali. Následující den nás čekal přesun na rybník Staňkov, kam jsme celou dobu cíleně mířili. Cesta nám sice propršela, ale po dorazení na místo určení nás plně uspokojily místní smažené ryby přímo z výlovu. Tak jsme se nadlábli a šli se umístit do místního veřejného kempu k dalšímu přilehlému rybníku. Po večeru stráveném inteligentním filozofickým kolektivním diskutováním při sklenkách dobrého vína - pozor - i Šmoula chytil kecavou a nebyl k zastavení jsme padli spánkem spravedlivým, protože dnešní den byl asi nejnáročnějším ze všech. Další den jsme si ještě procourali okolí a popošli do Chlumu u Třeboně, odkud jsme se převezli BUSem do vlakové zastávky Majdalena, kde jsme si zjistili vlak na následující den a přesunuli se cca 2 km bokem, kde jsme přenocovali u rybníku Cep. Noc nebyla nic moc, protože tolik komárů jsme dlouho nezažili. No a další den jsme se přesunuli z Majdaleny na Lipno do Černé v Pošumaví, kde má Šmoula známýho z mládí - já ho už znám, pro Hanze to byla premiéra. No a ten Šmoulův kámoš dělá na místních chovných rybníčcích, který si těsně před naší návštěvou vzal do správy Piškot (bezva čípek - cca 30-ti letý odborník na slovo vzatý). S Piškotem jsme si docela padli do oka, takže nás nechal přespat na půdě místního technického sroubení, bezva jsme s ním popili a pokecali a já měl ještě tu možnost si poprvé v životě zachytat ryby - chytil jsem dvě a Piškot nám je potom skvěle připravil k pokrmu - stálo to tedy za to !!! Akorát už si nepamatuju, co jsem to vlastně chytil - jako správnej rybář bych měl tvrdit že to byla tááááákováhle štika, ale čestně musím přiznat, že to bylo podstatně menší .... Tak a přišel poslední den vandru a my ho strávili na cestě vlakem po trase Černá v Pošumaví - Praha. Howgh (lingvisticky - domluvil jsem) :-) !!!