Čundr 14 - Beroun - lomy Tetín, Srbsko, Český ráj - rybník Vidlák - srpen 2010

účast - Hanz, Šmoula, Baz, Dargo

autor - Baz

Tenhle čundr byl vlastně improvizovaným pokračováním našeho "vyplaveného" předchozího čundru a tak jsme se již i s Hanzem v sestavě dohodli, že prozkoumáme oblast Tetínských lomů v oblasti Berouna (tip jsme měli od Abdula) a ještě se porozhlédneme v naší milované oblasti Srbska. Tak jsme vyrazili vláčkem do Berouna, kde jsme při nástupu do Tetínské oblasti objevili na konci Berouna útulnou hospůdku, kde jsme ještě zpřesnili plány při pár kvalitně orosených žejdlících. Poté jsme vyrazili do námi vyhlédnutého velkého opuštěného lomu, který byl nádherný - jediné co kazilo radost bylo to, že tu bylo poměrně dost nepořádku po bývalých návštěvnících, ale to zcela jistě nebyli vandráci - spíš místní přilehlá omladina. Po příjemně stráveném večeru a noci jsme druhý den prošli celou Tetínskou vrchovinu až do Tetína, v jehož oblasti bylo dle map soustředěno nejvíc bývalých lomů, ale většina z nich již byla silně zarostlá, takže z průzkumu skoro nic nebylo. Tak jsme se přesunuli pěšky do nádražní restaurace do Srbska, kde jsme zkonstatovali, že Tetínsko už je bohužel pro vandráky a průzkumníky spíš historická než toulavá oblast. A tak jsme řešili kam dál .... Hanz chtěl na Ameriku, ale to jsme Šmoula i já k Hanzově lítosti zamítli, protože jsme oba testovali nové boty a nedopadli jsme dobře - tak jsme nakonec zvolili variantu přesunu do nám známého kiosku v kempu za řekou a večer jsme se přesunuli do Alcazaru. Tam jsme při bivakování ještě sledovali skupinku tří horolezců, kteří zdolávali přilehlou stěnu. Ráno po probuzení a po snídani jsme si to lezení s naší omezenou výbavou šli zkusit taky - samozřejmě v rámci našich možností a po sbalení nádobíčka byl ještě nadšenej Hanz, protože jsme v Alcazaru narazili na nějaký maníky z nějakýho ústavu, kteří tam kontrolovali ve skalách uložený, snad toxický, odpad z minulosti a kontrolovali, zda jsou naměřené hodnoty venku ok. To bylo něco pro Hanze, on starý introvert se hned začal družit a vyzvídat a tak já se Šmoulou a s Dargínem jsme šli napřed vyhodit odpadky atd. Když jsme se zkompletovali, tak jsme se domluvili, že se vrátíme kvůli těm našim botám do Prahy, sice trochu asociálně že tam vezmeme auto a vyrazíme ještě na jednu noc na Vidlák - k nám již známému rybníku pod Troskami. Než jsme učinili přesun do Prahy, tak jsme ještě v Srbsku slovili na mostě jednu vodní kešku a poté hupli do vlaku. Přesun z Prahy na Vidlák proběhl v pohodě, odpoledne i večer jsme strávili ve společnosti mladých šenkýřek a jednoho touristy, který si k nám přisedl ke stolu a po startovním oťukávání jsme si vcelku padli do oka a měli jsme si vzájemně o čem povídat až do zavíračky. Na závěr večera jsme se přesunuli do našeho oblíbeného převisu nad rybníkem a druhý den jsme celý vandr zakončili ranní kávou u vidláckého kiosku a přesunem vozmo zpět do Prahy.